BLACK SABBATH - The End
EP 2016, vlastní vydání
BLACK SABBATH byli pro mě vždy kapelou, která kdysi formovala můj způsob vnímání muziky jako takové. Je pro mě hrozně těžké vůbec si dovolit napsat něco negativního. Bohužel, letošní novinka "The End" je albem, které mě příliš nezaujalo. Obyčejné riffy, stárnoucí Ozzyho hlas. Přijde mi to jen jako takové paběrkování. Je to škoda a hrozně těžko se mi to píše, ale nijak nadšený z ní nejsem. Ještě, že se jedná jen o čtyři nové songy, které se na předešlé dlouhohrající album "13" nevešly. Doplněny jsou pak o čtyři další skladby, nahrané na živých koncertech (jeden v Austrálii, jeden na Novém Zélandu a dva v Kanadě). Problémem je, že ani ty nijak neoživují ducha starých časů. Jakkoliv jsem byl s "třináctkou" poměrně spokojený a rád se k ní občas vracívám, tak tohle EP se u mě v přehrávači příliš často neohřálo.
BLACK SABBATH působí unaveným dojmem (není vzhledem k posledním událostem a věku divu). Dřívější temná energie se vytratila spolu s mládím. Ne, nechci po starých pánech zázraky, ale asi jsem měl příliš vysoká očekávání. Přitom mám rád "Sabbathy" se všemi zpěváky (nejvíc asi s božským Diem). Zásadní problém ale slyším u Tonny Iommiho. Od tohohle riffového monstra bych takové obyčejné motivy nečekal. Není to vyloženě žádný průšvih, ale ani to není nic výjimečného, co bych si řekněme třeba za pár let pamatoval. Chovám k téhle legendě obrovskou úctu, dokonce ji považuji za jednu z mých nejoblíbenějších kapel vůbec a ovlivnila mé vnímání světa jako málokdo, ale při poslechu se neustále ošívám. Příliš toho ve mě z "The End" nezůstává. Snažím se, ale tma nepřichází. Bohužel.
"The End" je albem, které působí dojmem, že vůbec nemělo být nahráno. Mám BLACK SABBATH hodně rád, ale novinka se mi příliš nelíbí. Riffy jsou zde obyčejné, Ozzy unavený a celkový dojem spíše průměrný. Měl jsem asi příliš velká očekávání, která nebyla naplněna. EP je takovou klasikou od BLACK SABBATH. Neurazí, ale ani nenadchne. Čtyři obyčejné songy, čtyři nahrané naživo. Možná jen sběratelský kousek pro fanoušky, ale také nic zajímavého. Chybí mi ta nejdůležitější věc, kterou jsem u téhle kapely vždy miloval, není zde vůbec žádná tma. BLACK SABBATH vydali nahrávku, která funguje tak na sedmdesát procent. Škoda.
"The End" je albem, které působí dojmem, že vůbec nemělo být nahráno. Mám BLACK SABBATH hodně rád, ale novinka se mi příliš nelíbí. Riffy jsou zde obyčejné, Ozzy unavený a celkový dojem spíše průměrný. Měl jsem asi příliš velká očekávání, která nebyla naplněna. EP je takovou klasikou od BLACK SABBATH. Neurazí, ale ani nenadchne. Čtyři obyčejné songy, čtyři nahrané naživo. Možná jen sběratelský kousek pro fanoušky, ale také nic zajímavého. Chybí mi ta nejdůležitější věc, kterou jsem u téhle kapely vždy miloval, není zde vůbec žádná tma. BLACK SABBATH vydali nahrávku, která funguje tak na sedmdesát procent. Škoda.
Asphyx says:
"The End" is an album giving the impression that it shouldn't be recorded. I like BLACK SABBATH a lot, but the news I don't. The riffs are common, Ozzy tired and overall impression rather mediocre. I had probably too high expectations that weren't fulfilled. EP is a classic from BLACK SABBATH. It doesn't offend, it doesn't entrance. Four ordinary songs, four recorded live. Maybe just a collector's item for fans, but nothing interesting. I miss the most important thing in this band I've ever loved, there is no darkness. BLACK SABBATH released an album that runs on seventy percent. It's a pity.
"The End" is an album giving the impression that it shouldn't be recorded. I like BLACK SABBATH a lot, but the news I don't. The riffs are common, Ozzy tired and overall impression rather mediocre. I had probably too high expectations that weren't fulfilled. EP is a classic from BLACK SABBATH. It doesn't offend, it doesn't entrance. Four ordinary songs, four recorded live. Maybe just a collector's item for fans, but nothing interesting. I miss the most important thing in this band I've ever loved, there is no darkness. BLACK SABBATH released an album that runs on seventy percent. It's a pity.
