CARNIVOROUS VORACITY – The Impious Doctrine
CD 2015, Amputated
Vein Records
Blesk
z čistého nebe. Pěst, vypuštěná z ramene přímo mezi oči. Miluju box.
Je férový, i když drsný. Je to jeden z mála sportů, kde se snad ještě sází
na poctivý přístup (v tréninku). Španělští brutální death metalisté přistupují
ke své hudbě podobným způsobem. Také hodně trénují, mají skvělou techniku a
ještě ke všemu jsou syroví jako čelisti právě zakousnutého pitbula. Muzika je
to hodně podobná třeba takovým DEVOURMENT, GUTTURAL SECRETE, ale třeba i
SUFFOCATION. Kombinace staré smrtící školy v podání takových INTERNAL
BLEEDING, proložená GORGASM, ale i modernějším přístupem. Bohužel, tahle
zdánlivě slyšitelná pestrost časem sklouzává do čistého průměru. Tedy alespoň u
mě. Pro fanoušky stylu se bude jednat bezesporu o velmi dobrý kousek syrového
masa. Mě vadí vzájemná podobnost všech songů a sklony k občasnému
preludování. Také mi přijde, že takto nastavených adrenalinových skupin je
poslední roky deset na jednom rohu.
Přes
všechny mé připomínky ale musím ocenit takové věci, jako je zvuk, který je
náležitě surový, nekompromisní a dunivě ostrý. Vokály jsou doslova zabijácké, i
když stále stejné. Intenzita velká, naléhavost šílená. Je to jednoduše
profesionálně odvedený výkon a masakr. Potud všechno v absolutním pořádku.
Mé maličkosti chybí vlastní výraz a obličej. Je to jako s boxery. Těch
máte také obrovskou spoustu, všichni vytrénovaní a divocí, ale jen někteří mají
talent. Já když novinku CARNIVOROUS
VORACITY poslouchám, tak ztrácím po několika skladbách pozornost. Všechno
se valí jako lavina, ale pořád stejným způsobem. Občas mě sice vytrhne
z letargie nějaká ta mezihra, ale celkově se mi hudba slévá do jednoho
nepropustného monolitu. Chvílemi dokonce moc nevím, co si s CD počít a
moje myšlenky těkají všude okolo, jen ne u desky.
Někdy
to bývá těžké. Sedím před bílou stránkou wordu a nevím, co napsat. Mám to
nastavené tak, že se mnou slyšená muzika musí něco dělat, vyvolat u mě nějaké
emoce, nenechat mě v klidu. U „The Impious Doctrine“
jsem letargický, občas dokonce znuděný a nedělá to se mnou vůbec nic. Oceňuji
přístup, nadšení a perfektně odvedenou práci, ale to je málo. Svět je sice plný
hnisu, nenávistných a nervních lidí, prašivých jedinců s krutostí
v srdci, ale CARNIVOROUS
VORACITY se všechno tohle zlo na CD přenést nepovedlo. Odcházím od přehrávače
s pocitem, že jsem slyšel další, tuctovou smečku, které mi do budoucna
nedala nic nového. Snažil jsem se desku narvat do hlavy horem dolem, ale
nepamatuji si zhola nic.
CARNIVOROUS VORACITY jsou podle mě
obyčejnou, průměrnou kapelou, která sice umí dobře hrát, ale jejich hudba je
poměrně nevýrazná. Nějak moc nevím, co si s jejich hudbou počít. Je sice
technicky perfektně zahraná, zvuk je také dobrý, ale je také stereotypní a stále
stejná. Špatné je, že mě nenapadají ani žádná slova, jak bych jejich tvorbu
popsal. Zkrátka a jednoduše „The Impious Doctrine“
ve mně neprobouzí žádné emoce a to je pro mě velký problém. Brutální death
metal, který je zahraný precizně, ale který mě vůbec nebaví.
Asphyx says:
CARNIVOROUS
VORACITY are just an ordinary and average band which can play well, however
their music is not anything special. I just don´t know what do think about
their music. Technically speaking, the music is perfect, so is the sound. On
the other hand the music is stereotypical and monotonous. The worst thing is
that I cannot think about any words to describe their work. To simplify it –
“The Impious Doctrine” didn´t make me feel any emotions and that is a big problem
for me. Brutal death metal which is well played however it is boring for me.
Seznam skladeb:
Raised Toward Heaven
Epiphanies of
Perverse Egocentrism
Steeped in
Magnanimity
Grotesque Expiation
of Dissolute Lambs
Secularize
Anatomic Human
Degradation
Serpent´s Nest
The Threshold of Obliteration
Antropophagous Infaniticide
Transferable Malignity
Čas: 36:01
Sestava/band:
Seyrot
– zpěv
Mika
– basa
Turbine
– kytara
Edgar
– bicí
Xabat
- kytara
