středa 9. srpna 2017

Rozhovor - DESULTORY - DESULTORY přestanou s letošním albem existovat. Už další alba dělat nebudeme a nebudeme ani hrát naživo.


Rozhovor se švédskou legendární kapelou DESULTORY.

Odpovídal Klas Morberg.

Přeložila Markéta, děkujeme!


Ave DESULTORY! Přiznám se rovnou, že vaše novinka „Through Aching Aeons“ mě totálně rozsekala. Je v ní absolutně vše, co má v death metalu být. Jaké jste zaznamenali reakce od fanoušků? Co recenze? Jste se svojí prací spokojeni?

Moc díky! Vypadá to, že naše album dostává hodně pozitivních ohlasů od fanoušků i kritiků. To nás samozřejmě těší, protože jsme na něm pracovali opravdu tvrdě. A vzhledem k tomu, že tohle album bude poslední od DESULTORY, je skvělé, že je tohle opravdu kvalitní album.


První, co člověka vyloženě uhodí do očí, tak je skvělý obal od Pierre-Alain D. Proč jste oslovili právě jeho a jak jste cover vybírali? Co má vlastně titulní obraz znázorňovat? Pořád se na něj dívám, nutí mě přemýšlet, ale stále nemůžu přijít na to, co nebo kdo to vlastně je? Nějaká příšera? Mně se ten obal neskutečně líbí, hrozně mě přitahuje.

Ano, našli jsme práci Pierra-Alaina a hned jsme věděli, že je to přesně to, co potřebujeme pro naše album. Je to prostě tmavý a dystopický pocit, když se člověk dívá na ten obraz a to se nám líbí.

Kdo je autorem textů pro „Through Aching Aeons“ a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Já (Klas) jsem napsal všechny texty na tomhle albu. Zabývají se vším možným, co se kolem nás točí, ale i tím, co se děje ve světě. Texty jsou většinou dost abstraktní a posluchači si musejí vysvětlit sami, co pro ně texty znamenají.


Novinka má opravdu hodně temný, ostrý zvuk. Kdo je pod ním podepsán a kde jste novinku nahrávali? Zajímal by mě i způsob tvorby nového materiálu. Jak vlastně skládají DESULTORY? Kdo má poslední slovo, kdo řekne, že „tak je to správně, takhle to necháme?“

Album bylo nahráno s Tore Stierna v jeho Necromorbus studiu ve Stockholmu. Hodně se do celého procesu zapojil a dost řešil zvuk, který je tentokrát víc organický and těžší.

Když píšeme nové písně, tak většinou začínáme tím, že Håkan přijde s nápady pro kytaru a přinese je do zkušebny. Tam se sejde celá kapele a pomáháme s celým procesem, Thomas dělá část pro bubny, já dělám vokály a Jojje basu. Je to vlastně dost demokratický proces a většinou se na konci shodneme.


Líbí se mi určitá temnota, která je z vaší tvorby cítit. Jako bych se procházel lesem v noci, někde u vás na severu ve Švédsku. Ovlivňuje vás hodně prostředí, ze kterého pocházíte? Promítá se nějak to, odkud procházíte, do vaší tvorby?

Ani ne, možná neuvědoměle, ale rozhodně nehledáme inspiraci tím, že chodíme po lese jako to dělají jiné kapely.


Přiznám se, že mám rád celou vaši diskografii. Začínal jsem poslouchat vaši kapelu ještě v době, kdy jste vydali svoji první demo kazetu „From Beyond“ v roce 1990. Ještě mám doma někde staré kazety, ale ty už jsou v hrozném stavu. Neuvažujete o znovu vydání demonahrávek?

Páni, to je skvělé a je určitě vždycky super slyšet takové věci od lidí, co nás poslouchají od samotného začátku. Znovu jsme upravili všechna naše dema a dali jsme je na Into Eternity a Bitterness v roce 2011 a vydalo to Pulverised records.


Jste už dnes pamětníci. Když porovnáš vaše začátky a současnost, změnila se doba hodně? Myslím tím teď přístup fanoušků, labelů, promotérů apod. Často slýchávám, že „už to není takové, jako to bývalo“. Co si o tom myslíš ty?

Já se v tomhle pohybuju už 28 let, takže je jasné, že se spousta věcí změnila. Undergroundová scéna byla samozřejmě skvělá mezi lety 88-93. Bylo tu všechno to nakupování kazet atd. Všichni v téhle scéně se do všeho ponořili, psali dopisy, vyměňovali kazety, dělali ziny atd. Dnes je samozřejmě všechno jednoduší, protože existuje internet, což předtím nebylo.

V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta

Je to samozřejmě jednodušší najít nějakou kapelu, ale také si myslím, že předtím bylo trošku složitější zjistit, co bylo dobré a co jsi chtěl poslouchat. Ale samozřejmě, klasický metal je obrovská věc a pořád se rozrůstá. Takže osobně si myslím, že online streamování hudby je fajn věc, ale rozhodně se dnes lidem nedostává ten samý pocit, jako kdysi. Dřív jsme čekali na vydání Piece of Mind, Justice for All, Reign in Blood, Altars of Madness nebo Leprosy. Pak jsme běželi do obchodu a koupili si vinyl, šli domů natěšení a poslouchali jsme to album snad 50x, četli si texty, atd.

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?

Nikdy předtím jsem neposlouchal Neurosis. Ted jsem začal a oni jsou heavy jako kráva!

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?

Samozřejmě znám KRABATHOR, ale to je bohužel vše.


Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.


DESULTORY přestane s tímto albem existovat. Už další alba dělat nebudeme a nebudeme ani hrát naživo. Děkujeme za všechny ty skvělé roky, bylo to úžasné! Na shledanou!