CD 2016, Invictus Productions Vidím poslední zbytky světla. Propadám se pomalu do hlubiny, stahován podivnými silami. Popadám dech a když to nejde, tak sleduji nekonečné bublinky krve, které mi jdou z uší a úst. Utopení, probleskne mi hlavou a mozek začíná stagnovat. Následuje ticho, dlouhé, šplouchající ticho. Potom prořízne temnotu první black thrashový riff kanadských OCCULT BURIAL. Zpěvák zaskřehotá a já si uvědomím, že jsem sice před chvílí vypustil svoji černou duši do věčnosti, ale zase jsem nalezl další kapelu, která mě provede podsvětím jistě a energicky. Topím se a zalykám špínou, hltám nefiltrovanou imaginární krev. Peklo!
"Hideous Obscure" je první dlouhohrající deskou kapely a je náležitě neučesaná, ošklivá, těkající a zlá jako samo zlo. Takhle nějak si představuji dobře zahraný black/thrash! Spolu se skupinou vzpomínáme na smečky jako jsou AURA NOIR, DESASTER, NIFELHEIM, SODOM, DARKTHRONE. OCCULT BURIAL působí jako velvyslanci samotného rohatého na této zemi. Klasické pózy i provedení se dají "odpustit". Vždyť bez toho by nebyly ohně v undergroundu. Rvu si novinku stále do hlavy, přidávám hlasitost a podupávám si nohou. Dostávám obrovskou chuť na pivo a nějaký menší výlet na hřbitov. Řeže, pálí, bolí, seká jako ohnivý ďáblův meč. Taková je předkládaná hudba a já kvituji s povděkem, že ještě existují kapely, které podobný starodávný black thrash hrají. Nechte si chutnat a pamatujte, že peklo stejně všechno spasí! Hail OCCULT BURIAL!
sumarizace:
Vítejte v pekle! OCCULT BURIALletos vydali album, které obrátí kříže vzhůru nohama u vás v kostele. Nahrávka je plná nihilismu, války s nebem, ale hlavně perfektních černých thrashových melodií. Nenašel jsem jediné slabé místo, jediný kousek hudby, která by mě nebavila. Naopak, jsem totálně smeten z povrchu zemského neskutečnou energií, sírou a temnou náladou. Na novince nalezneme atmosféru, známou snad jen z vařícího kotle. Syrové, ostré, maniakální, magické! Takové je nové album těchto pekelníků. Svět je dávno odsouzen k zániku, ale než k tomu dojde, tak si to tady ještě pořádně užijeme, co říkáte?! OCCULT BURIALzhudebnili tmu a zapálili onen svět! Vynikající black thrashová nahrávka, která vás spálí na popel!
Asphyx says:
Welcome to the Hell!OCCULT BURIALreleased this year an albumthat will turnthe crossesupside downin yourchurch.The recording isfull ofnihilism, warwith heaven, but mostly of perfectblackthrashtunes.I couldn't findany weak point, the onlypieceof music that I'm notinterested in. The other way around, I was totally wiped offtheface of the earth with theincredibleenergy, sulfur anddarkmood. On thenew albumwe can findthe atmosphere, knownperhaps only from theboilingboiler.Raw,sharp, manic,magic! This is the newalbumof thesedevils. The worldhas beendoomed for a long time,butbefore it will happen, we can enjoy it, what do you think?!OCCULT BURIALset to musicthe darknessandlitthe other side! Excellentblackthrashrecordthat willburnto ashes!
Tracklist: 1. Intro (Instrumental) 2. Blasted Death 3. Black Adoration 4. Jackal Head 5. Ancient Returns 6. A Witch Shall Be Born (Daughter Of Darkness) 7. Hades Son 8. Hideous Obscure 9. Occult Burial
CD 2015, Go Fuck Yourself Productions Po světě chodí čím dál tím víc kapel, které se vrací někam k počátku všech death/thrashových věků. Zdá se, že mnozí lidé jsou již přežráni dokonalých desek s vyčištěným zvukem, v programech upravených fotek i komerčního vystupování skupin. Osobně jsem tomu rád, i když na druhou stranu, je o hodně těžší oddělit zrno od plev. Jeden lidský život na to asi nestačí a tak jsem pokaždé rád, když mi na poště přistane balík od undergroundových vydavatelství. CD tureckých death/thrasherů HELLSODOMY mi přišlo někdy na počátku léta a abych pravdu řekl, prvních pár poslechů mě poměrně odradilo. Klasika, sice dobře zahraná, ale pořád jen klasika. Nic navíc, žádný přesah, tlak, ani bolest. Jednoduše a prostě, takové obyčejné album.
Pokračoval jsem postupně pomalým dávkováním a ke kýženému přenosu nedošlo. V podzemí je zkrátka podobných kapel obrovské množství a já pořád nemůžu přijít na to, čím chtějí HELLSODOMY zaujmout. Jsou odehrány všechny požadované postupy, jako vystřižené z osmdesátých a devadesátých let, zvuk je špinavý, nasazení velké. Chybí ale takový ten tlak, jiskra, kousek shnilého masa, který bude z jednotlivých skladeb cítit na sto honů. Album sice časem trošku vyrostlo, dostalo se až na samotný průměr, ale to je v dnešní době málo. Jsem rád, že jsem mohl dát o kapele vědět a v budoucnu si jejich nové desky určitě nenechám uniknout, ale nebudu očekávat nic převratného. Jak říkám, takové obyčejné death/thrashové album.
sumarizace:
„Chaostorm“ je obyčejným death/thrash metalovým albem. Nápady jsou zde v jednotlivých skladbách stále stejné, nevýrazné a pořád se opakují. Nějak nevím, co si s nahrávkou počít. Vadí mi nevýrazný zvuk, divná produkce a průměrný zpěvák. Možná to bude znít ode mě troufale, ale já jsem si toho příliš dobrého pro sebe nenašel. Snažil jsem se, ale pokaždé jsem byl doslova umlácen nudou. Nevím, jakým směrem chce kapela kráčet v budoucnu, ale pokud bude jejich další album ve stejném stylu, asi nebudu mít ani chuť si ho pustit. Nemám nic dalšího, co bych dodal. Průměrné death/thrash metalové album, které ve mně nezanechalo vůbec nic. Škoda, snad příště.
Asphyx says:
„Chaostorm“ is an ordinary death/thrash metal album. The ideas are the same in the songs all over again and they are tame and repetitive. I do not know what to do with this record. I don´t like the undistinguished sound, weird production and an average singer. It may sounds boldly but there is nothing good for me. Although I tried, the album always smashed me with boredom. I don´t know which way will this band be going in the future. But if their next album is the same as this one I don´t want to listen to it. There is nothing more to say. An average death/thrash metal album which didn´t leave a thing in my head. Shame…maybe next time.
tracklist: 1 Sinister Force 2 Drop Dead Ritual 3 Keepers and Sinners of the Grave 4 Total Disgust 5 Antiscene 666 6 Mazochistic Molestation 7 Menstruation Blood on the Pentagram 8 Coven of Abomination
band:
Nekro Kasil: Guitars, Vocals TurboRodrigo: Guitars Necrolepsy: Bass, Back Vocals Eren Steyr-Aug: Drums
Vyřítila se na mě bestie s pěnou u tlamy. Řvala, šílela a snažila se mi prokousnout hrdlo. Nohy zaryté do země, zapřená, jakoby pořád připravená ke skoku. Kolem se válejí mrtvoly se zohavenými obličeji. Jsem další na řadě, napadne mě a zdvihám pudově ruce před svoji tvář. Už cítím ten puch shnilého masa, vidím tesáky obalené krví i oči s popraskanými žilkami. Vztek, běs, strach. Všechno se to smísí ve mě a podvědomě očekávám svůj konec. Nastává během krátkého okamžiku. Ještě chvíli pozoruji, jak jsem trhán na kusy, ale to už necítím vůbec nic. Američtí death metalisté GATECREEPER mi připomínají stejnou krvelačnou bestii. Jsou nabiti energií, také se kolem nich vznášejí hejna much, čekajících na další mršinu.
Bestie, která povstala poprvé v roce 2013 kouše a trhá maso od kosti ve stylu starých dobrých DISMEMBER, ENTOMBED, BOLT THROWER, GRAVE, ale i třeba takových BLACK BREATH. GATECREEPER ve své tvorbě kombinují špínu a chlad v přesně namíchaném poměru. Jedná se teprve o prvotinu kapely, ale už teď mohu směle prohlásit, že zrovna téhle smečce se povedlo oživit ducha opuštěných hrobů bezezbytku. Američané si na nic nehrají, spíše na vás nahrnou změť šílených riffů, dunivých bicích i morbidního vokálu. Líbí se mi zvuk, obal a vlastně vše, co GATECREEPER předvádějí. Tahle bestie kolem sebe kope, klape čelistmi a dokáže se zakousnout pěkně hluboko. Samozřejmě, jedná se o kombinaci již dříve mnohokrát slyšeného, ale ve velmi slušném balení. Myslím, že se nechám roztrhat stále častěji. Parádní "švédsky" plesnivé album!
sumarizace:
„Sonoran Depravation“ je silná deska, plná klasických švédských postupů. Znovu otevírá dávno zahojené rány, drtí vše živé a drásá až do krve. GATECREEPER vystoupili ze záhrobí, aby nám předvedli prvotřídní death metal čerpající z devadesátých let a přidali k tomu současný zvuk. Tančí se opět na otevřených hrobech, vzývají se temné síly a obětuje se těm největším death metalovým bohům. Album je drsné, kruté, narvané po okraj energií a ledem. Kolem praskají víka od rakví, za náhrobkem se na vás směje samotná smrt a láká vás k poslednímu tanci. Beru do ruky svůj oblíbený krumpáč, nasazuji sluchátka na uši a moc dobře vím, že dnešní den se mi bude pracovat o hodně lépe. Mám ve zmrzlé zemi vykopat nekonečnou řadu hlubokých hrobů. Žádné urny, žádný pohřeb žehem. Hezky poctivě, pomalu, s dlouhým pohřebním loučením, taková je letošní nahrávka. Tradiční, upřímná a řezající jako kousky ledu zaryté do čerstvého masa. Old school švédský death metal té nejvyšší kvality!
Asphyx says:
„Sonoran Depravation“ is a strong record, full of classic Swedish procedures. It opens wounds healed for a long time, crushes all living and scratches to the blood. GATECREEPER appeared from beyond to show us first-class death metal drawing from 90th and they added the current sound. We are dancing in open graves again, they are invoking the dark forces and sacrifice to the biggest death metal gods. The album is rough, cruel, crowded to the brim with energy and ice. The lid of the coffins are cracking, behind a tombstone the death is laughing and attracts you to the last dance. Traditional, honest album, cutting like pieces of ice dugging into fresh meat. Old school Swedish death metal of the highest quality!
Tracklist: 1. Craving Flesh 2. Sterilized 3. Desperation 4. Rotting As One 5. Stronghold 6. Patriarchal Grip 7. Lost Forever 8. Flamethrower 9. Grotesque Operations
CD 2016, High Roller Records Mám neodbytný pocit, že mě někdo sleduje. Jsem vyplašený z každého stínu, ožívá kdejaký odlesk zmatených zbytků světla. Rána jsou už obestřena tmou. Lampy z nějakého mě neznámého důvodu nesvítí a když jdu kolem malého hřbitova, slýchávám mezi skladbami nového alba "Awakened From The Abyss" australských HELLBRINGER šepot nemrtvých. Thrash metal! Starý, špinavý, zahraný s odhodláním mě nakopává a krásně jde do kroku. Je to plesnivina, seškrábnutá ze hřbitovní zdi. Je náhle dusno a blesky mají divně zbarvené konce svých paprsků do krve. Je to šleha, dusot kopyt stáda rohatých, maniakální a ortodoxní pocta starým časům. Ano, album lze šmahem odsoudit a přehlédnout několika slovy o další retro kapele. Spustil se déšť, otevírám branku a procházím se mezi náhrobky. Dnes do práce nejdu, mám totiž zcela jiné úmysly.
Tančím na hrobech thrash metalových předků, paříme spolu s kapelou a vzýváme smečky jako jsou SLAYER, SODOM, SLAUGHTER LORD, POSSESSED, DESTROYER 666, CELTIC FROST, NEKROMANTHEON, KREATOR. Máváme vlasy v nekonečném headbangingu, dusáme zkypřenou půdu pod nohama a Ježíš na kříži má ve tváři udivený výraz. Temnota zase jednou vyhrála nad světlem a zdá se, že díky téhle desce se povedlo prodloužit noc. Prší, blesky si dávají dostavení s hromy. Nikomu to ale nevadí, v tomhle mosh-pitu není místo pro slabé jedince. Nečekejte hudbu v současném hezkém balení a zvuku. Všechno je zde ošklivé, reálné, surové, jako rána pěstí do trouchnivějícího kostlivce. Zrovna tenhle musel ležet u ledu hodně dlouhou dobu. Jestli jste ještě nezapomněli, jak se má hrát thrash, tak HELLBRINGER a jejich novinku "Awakened From The Abyss" vřele doporučuji. Takhle nějak by to mělo vypadat.
sumarizace:
"Awakened From The Abyss"je krásně plesnivým old school thrash metalovým vzorkem. Album jsem si pustil poprvé a hned mě rozsekalo na malé kousky. Tady se hraje sice postaru, ale s neskutečnou energií a silou. CD je hodně návykovou záležitostí. Zažili jste někdy úraz elektrickým proudem? Že ne? Tak si pusťte novinku HELLBRINGERa budete překvapeni, kolik dobrých nápadů na albu je. Jednotlivé skladby jsou propracované, mají velký feeling a kopou jako splašený kůň. Tohle je kult pro všechny thrashové maniaky! HELLBRINGERnahráli album, které vás smete jako tsunami. Maniaci z Austrálie přednášejí ze starých thrashových knih a dělají to skvěle a s grácií! A ten hlas, to je motorová pila, přátelé! Absolutní old school thrashové inferno! Nahrávka, která řeže jako rezavý nůž! Skvěle!
Asphyx says:
"Awakened From The Abyss" is nice moldy old school thrash metal sample. When I was listening to the album for the first time, I was cut into small pieces right. Here is played in the old way, but with incredible energy and strength. The CD is very addictive stuff. Have you ever experienced an electric shock? Haven’t you? So listen to the news of HELLBRINGER, and you'll be surprised how many good ideas are there. Individual tracks are sophisticated, have a great feeling and kick like a runaway horse. This is a cult for all thrash maniacs! HELLBRINGER recorded an album, which will sweep you away like a tsunami. Maniacs from Australia recite from old thrash books and do it well and with grace! And the voice, this is a chainsaw, men! Absolute old school thrash inferno! The recording that cuts like a rusty knife! Great!
TRACKLIST
1. Fall Of The Cross (4:40) 2. Coven Of Darkness (6:00) 3. Realm Of The Heretic (3:19) 4. Iron Gates (4:20) 5. Spectre Of Rebirth (6:10) 6. Awakened From The Abyss (4:03) 7. Dark Overseer (4:20)
LINE-UP Luke Bennett - Bass/Lead Vocals James Lewis - Guitar/Backing Vocals Josh Bennett - Drums
CD 2016, Soulseller Records První, co mě napadlo při poslechu novinky norských blackerů SVARTTJERN byla myšlenka, že je to černý kov bez vzteku. Jenže, je tu ono pověstné jenže. Dal jsem desce vícero poslechů, ponořil se naplno do temných a studených chodeb podzemí a najednou jsem zjistil, že jsou mi tihle těžkooděnci velmi dobrými průvodci. Není to žádné inferno, ale nápady jednotlivých skladeb mě přesvědčily o tom, že se pověstný jazýček vah v mé hlavě nakonec naklonil na kladnou stranu. Zpočátku se sice vše slévalo v jeden celek, ale po delší době začaly nápady vyvěrat na povrch. A když jsem si odmyslel ještě to všechno černé malování, pozlátko a pózy, zůstala přede mnou deska, která pootvírala víka od rakví.
Zlo má jak známo, mnoho podob. To, které nám ve své muzice předkládají SVARTTJERN je postupně žhnoucí, blikající nekonečnou, jakoby přidušenou zlobou. Čichám tu síru, podobnou té, kterou vypouštějí ze svých chřtánů kapely jako VREID, TAAKE, RAGNAROK, TSJUDER, ENTHRONED, CARPATHIAN FOREST, DARKTHRONE, BEHEMOTH. Studené melodie jsou opentleny neklidem a takovou zvláštně přitažlivou atmosférou. Rozhodně to není záležitost na pár poslechů, ani žádný prvoplánový průplach, ale studí to řádně. Možná bych se příště nebál přidat víc síry, špíny a skladby více "rozlišit". I tak považuji novinku za zdařilou, solidní a blackově "přívětivou" desku. Jen se musíte naladit na klasiku a nebát se vstoupit do starého semeniště hříchu. Album asi nebude bourat žebříčky hudebních kritiků, ale pro pravé fanoušky černého kovu je jako stvořená. Doporučuji všem, kdo žijí ve stínu!
sumarizace:
SVARTTJERN letos vydali velmi zajímavou a chytlavou desku. Je plná melodického black metalu, záhrobních orgií a smrti. Album se musí poslouchat v kuse, nejlépe za tmy a se zmrzlým srdcem. Velmi oceňuji zvuk a zajímavé, nakažlivé nápady. Při společných seancích zažívám pocity smutku, nenávisti a čistého zla. Pokud bych měl novinku k něčemu přirovnat, byla by to asi nějaká hodně stará, plesnivá kobka, ve které se kdysi děly neskutečné věci. Pokud máte rádi naléhavá alba, myslím, že budete spokojeni. SVARTTJERNnahráli hodně jedovatou a temnou desku! Velmi dobře.
Asphyx says:
SVARTTJERNreleased avery interestingand catchyalbum this year. It's fullof melodicblack metal, orgies from the other worldand death. Listen to this album in the row, best in the darkand withfrozenheart. Iappreciatethe soundandinteresting, catchingideas very much. I experiencefeelings of sadness, hate andpure evil by joint sessions. If I would compare, it would be probablyvery old, moldy vauld, that remembers impossible things. If you likeurgent albums, I think you will be satisfied. SVARTTJERNrecorded very poisonousanddarkalbum! Very well.
Tracklist: 1. Intro 2. All Hail Satan 3. Admiring Death 4. Blessed Flesh 5, Det River I Meg 6. Whispers And Prayers 7. Stars And Death 8. Dødsskrik 9. Hengivelse Til Døden 10. Acid Dreams
CD 2016, Bizzare Leprous Productions Už se vám někdy stalo, že jste spadli do mlátičky na obilí? Že ne? Tak pokud po podobném zážitku toužíte, tak si poslechněte nové album grindových maniaků KANDAR. Budete rozdrceni na prach, vaše klouby popraskají a ušní bubínky budou protrženy pravověrným a poctivým hudebním šílenstvím. Nečekejte nic veselého, ani skotačivého, pánové do své tvorby vložili spíše pořádnou porci smrti, temnoty a hororových témat. Album "Groovy" odsýpá od začátku až do konce ve velmi rychlém tempu. Pokud mu dáte čas, tak vám vyfrézuje do mozkových závitů pěkně hluboké drážky. S touhle partou se rozhodně nudit nebudete.
Z reproduktorů se na vás vyvalí natlakovaná směs grindu a deathu spíše ve starším provedení. Vokalista z PIGSTY, bubeník z MINCING FURY, k tomu nálada podobná snad jen pocitům při vykládání mrtvých těl z valníku. Co si přát víc? Na tomhle albu se mi líbí, že je v rámci stylu až nebývale pestré, zahrané s takovým tím neučesaným odhodláním. Troufám si směle tvrdit, že spokojeni by mohli být nejen fanoušci podobných chutí, ale i všichni ti, kdo hledají rádi hudební extrém. Je to zkrátka náklad pořádně shnilého materiálu, který je vám chrstnut zcela bez varování přímo do obličeje. A víte co je nejlepší? Po poslechu bývám očištěn, jako by mi někdo propláchl mozek savem. Je hrozně příjemné zase po dlouhé době slyšet, že někdo u grindu taky trošku přemýšlel a nedodal jen "obyčejný bordel".
Vyzdvihnout musím i zvuk, který je na žánr nebývale ostrý a průbojný. Můžete si tak užít všechny nástroje a ještě se po večerech za odměnu pověsit na háky do předsíně. Oceňuji i "odpočinkové" mezihry a přiznám se, že třeba taková "Funny Man" by dokázala roztančit i mrtvého. Dvacet skladeb, připomínajících ostré hřeby, které vám nějaká hodně naštvaná slečna bude zatloukat do těch nejcitlivějších míst. Tak na mě působí "Groovy" asi nejvíce. Máte rádi grind? Potom je pro vás tohle album doslova povinností! A teď mě prosím omluvte, jdu si vzít sekyrku a musím něco vyřešit v koupelně! Masakr a pro mě velké překvapení roku!
sumarizace: Česká grindová mlátička KANDAR letos nahrála album, které by probudilo i mrtvého. Je doslova po okraj narvané energií, šílenými riffy, morbidním vokálem i maniakálními bicími. Líbí se mi, že nahrávka nepostrádá v rámci stylu až netypickou pestrost. "Groovy" vás rozřeže, rozseká, spálí a rozdrtí. A ještě za to budete rádi. Máte rádi grind? Potom je pro vás tohle CD doslova povinností!Je to náklad pořádně shnilého materiálu, který je vám chrstnut zcela bez varování přímo do obličeje. Album "Groovy" odsýpá od začátku až do konce ve velmi rychlém tempu. Pokud mu dáte čas, tak vám vyfrézuje do mozkových závitů pěkně hluboké drážky. S touhle partou se rozhodně nudit nebudete. Masakr a pro mě velké překvapení roku! Maniacal grindcore horror insanity from the Czech Republic!
Asphyx says:
This year the Czech grind harvester KANDAR recorded an album which could wake a dead person. It is literally full of energy, crazy riffs, morbid vocals and maniac drums. Although it is an album of this music style I like that it is so colorful. “Groovy” will cut you, burn and crush you. And you will like it. Do you like grind? If so, this album is an obligation for you! It is a cargo of rotten material which is being smashed right in your face without any warning. The album “Groovy” goes in a very fast tempo from the beginning to the end. If you give this album some time it will mill some deep grooves into your brain turns. This is a band which will not bore you. A massacre and a very big surprise of this year, for me! Maniacal grindcore horror insanity from the Czech Republic!
Playlist: 1. Groovy 2. Bubbo Zombie 3. Weendigo 4. The Changeling 5. Henrietta 6. Angst 7. Re-Animator 8. Profondo Rosso 9. Basket Case 10. Homeless Masturbation 11. Šílení 12. Henry 13. Mike, Reggie and Tallman 14. Leatherface 15. Rat Monkey Sumatra 16. Cenobites 17. Nekromantik 18. Funny Man 19. Blind Fiends of Chaos (Regurgitate cover) 20. The Fall of the House of the Usher Sestava/band: Topi the Pig – vokály Kubýk the Weedest – kytary Martin the Sick – baskytara Denis the Liquor – bicí
Ave KATALEPSY! Letos jste vydali své
druhé dlouhohrající album s názvem „Gravenous Hour“. Přiznám se, že takové
death metalové tsunami jsem nečekal. Nemůžu si pomoct, ale já z novinky cítím
apokalypsu! Jak vnímáš s odstupem novinku ty? Jaké jsou ohlasy od posluchačů,
co recenze a jak fungují nové skladby na koncertech?
Zdravíme
Tě, Jakube a také všechny čtenáře Deadly Storm blogu! Nejprve Ti chci poděkovat
za pochvaly na GRAVENOUS HOUR! Máme z toho ohromnou radost – znamená to
pro nás to, že jsme na album nepracovali zbytečně a netrávili veškerý čas ve
studiu pro nic. S albem jsme velice spokojeni – poslouchám ho už 8 měsíců
a pořád nemám dost! Máme skvělé recenze – tohle se nám ještě nestalo.
Většina
recenzí je pozitivní, někteří dokonce naše nápady popisují tak, jako by byli
přímo v kapele. To mě hrozně překvapilo. Většina negativních recenzí by se
dala popsat slovy: „Kde je slam???“ Což je docela legrace.
Náš
setlist je z poloviny naplněn novými songy, které znějí naprosto skvěle se
starším materiálem, který máme. Hráli jsme písně ze všech našich předchozích
alb. A pokud se někomu nelíbí aktuální písně, určitě doporučuji počkat na další
– to bude teprve slam!
První, co mě doslova smetlo z povrchu
zemského, tak je zvuk. Na minulé desce „Autopsychosis“ (2013) byl skvělý, ale
tentokrát je ještě lepší! Změnili jste nějak přístup k nahrávání? Nebo jste
změnili produkci alba?
Tak
teď si se trefil přímo do černého, Jakube! Zvuk je druhá inovace naší tvorby.
Zvuk jsme udělali čistší a zářivější: máme celé spektrum tónů a nejen dominanci
těch nízkých. Jako vždy jsme pracovali s brilantním zvukovým mistrem
Arkady Navaho a stejně jako s albem AUTOPSYCHOSIS jsme nahrávali
v Cosmos Studiu. V první fázi nahrávání, nebo možná ještě dřív
(předtím, než jsme začali desku připravovat) jsme narazili na problém – na
jednu stranu jsme používali pouze nízké 8 strunné kytary a nízké basy. Na
druhou stranu jsme měli rychlé basové bubny a všechny části bubnů. Bylo tedy
náročné všechno namixovat dohromady v jednu solidní záležitost, ale
neztratit přitom ani jeden nástroj, nebo notu. Jak namixovat masivní nízké
groovy a rychlé melodické riffy a sóla? To byl obrovský problém! Ale Arkady
Navaho našel řešení a je to perfektní! Alespoň pro mě!
Líbí se mi i vaše texty. V brutálním
death metalu, který je plný vyhřezlých střev a krve jsou vaše skladby o temných
vizích, o fikcích, filozofii a apokalypse. Přikládáte textům velký význam? Kdo
je jejich autorem a o čem pojednávají na novince „Gravenous Hour“? Chcete
předat nějaké poselství?
Myslím,
že důležité jsou všechny strany kreativní práce: psaní písní, zvuk, texty,
design obalu a design vnitřního obalu. Když máš všechno tohle dohromady,
výsledek bude smrtící! Já jsem autorem textů a jsou více poetické, ale temnější
než na AUTOPSCHOSIS. Zase jsme všem ukázali svět plný křivých vizí, nelidských
seancí a záhrobí. Je to svět Lovecraftian, který namaloval H.R.Giger a Z.
Beksinski a natočili J. Carpenter a D. Argento. Žádné poselství naše texty
nemají, jen popisujeme tenhle svět našim posluchačům, ale nechceme jen nutit
volit Cthulhu, haha! Dokonce jsme některé texty změnili při nahrávání, protože
byly moc provokativní. Žádné slogany, politika, nebo náboženství – jen návod na
to, jak snít.
Obal měl opět na starosti Vladimir
Chlebakov (W. Smerdulak). Jeho práce se mi hodně líbí a taky na sebe rovnou
musím říct, že jsem ho do té doby, než jsem objevil vaši kapelu, neznal. Proč
jste zvolili právě jeho a jakým způsobem obal vznikal? Vybírali jste z už
vytvořených prací nebo je cover dělaný přímo pro novinku?
Během
práce na AUTOPSYCHOSIS jsme se s Vladimírem stali dobrými přáteli. Pořád
jsme v kontaktu, voláme si, probíráme filmy, hudbu a samozřejmě také
umění. A dokonce se věnuje i našemu merchi. Líbila se nám práce, kterou pro nás
v minulosti dělal, takže jsme ani nepřemýšleli and tím, že si vezmeme na
album někoho jiného. Nad tvorbou nového coveru jsme uvažovali dlouho. Měli jsme
spoustu koncepcí, ale poslední krok udělal náš vokalista Igor – dal nám nápad
na dva světy a dva úhly pohledu na posmrtný život. A výsledek patří mezi jedny
z mých nejoblíbenějších artů v metalu! Vladimír zase jednou udělal
zázrak! Veškeré obraz – na dvou coveru, na zadní straně i na bookletu, byly
vytvořeny speciálně pro GRAVENOUS HOUR.
Když jsem poprvé zaznamenal na scéně vaše
jméno, hráli jste převážně slamming brutal death metal. Já zrovna tento styl
nemusím, ale líbilo se mi, že jste do skladeb vkládali i jiné prvky. Toho
slamming brutal death metalu postupně ubývalo a přidávali jste techniku a
groovy pasáže. Jakým směrem se chtějí KATALEPSY vyvíjet v budoucnu?
Nikdy
neřešíme hashtagy místo skládání hudby. Naše písně žijí vlastním životem –
narodí se tak, jak chceme, aby zněly. Jeden z nás složí celou píseň, ne
jednotlivé části, nebo riffy a teprve potom píseň zahraje ostatním. A potom
začínáme skládat a snažíme se, abychom nekopírovali předchozí písně. A to je
právě důvod, proč nové písně skládáme tak pomalu: každá nota a kick musejí být
na správném místě. Tak se z nás stávají lepší muzikanti a můžeme popsat
naše emoce v širokém spektru. A proto používáme odlišné mody a elementy.
Od jednoduchých rýmů po temné grim melodie. Od buldozerského středního tempa
k vysokým rychlým pilám. Nemohu Ti říct, co bude následovat – máme na nové
písně pár nápadů, ale nejprve musíme pořádně zahrát GRAVENOUS HOUR.
Je hodně znát, že na sobě pracujete,
vyvíjíte se. Mě by zajímalo, jakým způsobem vznikaly skladby na nové album, kdo
složil riffy apod. Tvoříte dohromady ve zkušebně nebo každý sám a pak vše
poskládáte v jeden celek?
My
práci rozkládáme na několik etap. Nejdřív každý z nás pracuje na svých
vlastních písních doma, udělá si strukturu a hlavní směr písně. Potom se píseň
posílá ostatní a dohromady na něm pracujeme a diskutujeme o výsledku. Teprve až
pak začínáme zkoušet nové písně a děláme poslední úpravy. Nejprve hrajeme
pomalu, ale s každou zkouškou zrychlujeme…Takže příprava trvá vlastně o
mnohem déle, než samotné zkoušení písní, ale je to skvělý způsob jak pochopit
všechny detaily songu, které by se mohly při zkouškách vytrácet.
KATALEPSY byli založeni v roce 2003.
Když zavzpomínáš na vaše začátky, jaké byly? Jaké jste měli vzory? Co první
koncerty?
Za
svůj zakládající rok považujeme rok 2004, to byl rok, kdy jsme odehráli náš
první koncert. Vlastně je to nudná story, bez UFO únosů, nebo vstávání
z mrtvých – stejně jako většina ostatních kapel jsme se našli na internetu
a začali spolu pracovat. Zvolili jsme si klasický brutal death (stejně jako
Suffocation/Broken Hope) a kombinovali jsme ho s moderním americkým stylem
death metalových kapel (Devourment, Disgorge, Digested Flesh – haha). První
koncerty jsme odehráli v našem rodném městě, Moskvě. A potom jsme kousek
po kousku rozšiřovali naše teritorium. A nakonec jsme pokořili i Evropu
v roce 2008…
Hrajete těžkou, komplikovanou hudbu.
Musíte být přesní, sehraní a secvičení jako stroj. Jak často zkouší KATALEPSY a
jak přistupujete ke hraní samotnému? Jste svědomitá, pečlivá kapela anebo
volíte spíše „punkový přístup“? Některé vaše riffy jsou opravdu hodně náročné,
jak je zvládáte na koncertech? Musíte třeba něco zjednodušovat, aby to lépe při
živém vystoupení vyniklo?
Zkoušíme
2x týdně 3 hodiny. To je zákon! Zároveň se snažíme hrát i doma, co možná
nejčastěji. Náš bubeník Eugene hraje skoro každý den. Miluje bubny a je to
bubeník na život a na smrt. Jsme hodně disciplinovaná kapela, a co se týče
muziky, jsme velice seriózní a bereme to vážně. Každý z nás má svojí
práci, rodinu a tak nemáme tolik času na takový ten „punkový přístup“. Pokud
chceme něčeho dosáhnout, pokud chceme skládat a hrát dobré písně, musíme tvrdě
pracovat.
V některých
recenzích na GRAVENOUS HOUR jsem viděl slova jako „techno death“, „technical“ a
teď „těžké riffy“. Ale když hrajeme a skládáme hudbu, tak na tyhle věci vlastně
ani nemyslíme. Prostě hrajeme death metal – nic víc. A osobně mě dost
překvapuje, že někdo považuje naši muziku za „technickou“. Hrajeme stejně při
zkouškách, koncertech i ve studiu. Tedy pokud nezapomenu svoje části písní,
hehe!
Hrajete dlouhých 13 let. Když se
ohlédneš dozadu, udělali jste obrovský kus práce. Dnes jste u jednoho z
nejlepších death metalových labelů Unique Leader Records, jezdíte turné,
hrajete se slavnými kapelami. Vypadá to, že jste dosáhli všeho, co může
undergroundová kapela dosáhnout. Máte ještě nějaký nesplněný sen?
Máme
vlastně jen jeden sen – já už dlouho sním o videoklipu: Ne o hraní
v klipu, ale chci divadelní klip. Film s naší muzikou, nebo o naší
muzice. S kostýmy, dobrým světlem, make-upem, herci…Mám několik nápadů,
ale bylo by to velmi drahé. Určitě máme lepší věci, za které by se daly utratit
peníze. No, méně úžasný sen je hrát v USA – a to je reálné. Uvidíme, co
přijde.
KATALEPSY i já pocházíme z bývalých
socialistických zemí, měli jsme přeci jen trošku jiné podmínky, než třeba
kapely na západě. Podmínky, které zde pro death metal a metal vůbec zpočátku
byly, nebyly úplně ideální. Vzpomeneš si ještě, kdy jste vyjeli poprvé do
ciziny a co tě šokovalo nejvíc? Cítili jste někdy nějaký handicap, případně
třeba rozdílný přístup od pořadatelů apod.? Já kupříkladu, když jsem někdy v
devadesátých letech viděl první německý klub, tak jsem byl doslova v šoku. Ten
servis, technika apod. To bylo úplně něco jiného, než u nás v Čechách.
Pozoruješ stále rozdíly mezi západem a východem?
První
rozdíl, který pozoruji u západní Evropě, je veliký počet dospělých metalových
fanoušků a fanoušků v pokročilém věku. V Rusku je metal pro
teenagery. Když absolvuješ univerzitu, „musíš“ poslouchat „seriózní dospělou
hudbu“ – pop, dance a ostatní. Dalším rozdílem jsou kluby a metalové bary, máš
pravdu. Kluby v Evropě jsou určitě lepší a početnější, než u nás. My
nemáme žádné metalové bary. Opravdu jsme se do těch klubů zamilovali! Čas letí
a rozdíly se nemění – v Rusku osobně v tomto směru nevidím žádný pokrok.
Je to spíš horší. Pro nás má Evropa pouze výhody. Cítíme se tam jako členové
jedné veliké metalové rodiny.
Pocházíte z Moskvy a hrajete extrémní
death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Rusku death
metalová scéna. K nám se dostane vždy jen pár informací z médií, to když
zakážou vystoupení BEHEMOTH nebo CANNIBAL CORPSE. Jaká je ale pravda? Opravdu
máte u vás komise, které schvalují koncerty? Měli jste vy sami nějaké problémy?
Metal
není v Rusku zrovna populárním žánrem a to je důvod, proč my vlastně
žádnou „scénu“ nemáme. Existují prostě oddělené kapely, které jsou rozptýlené
po celé zemi. V porovnání s Německem je v Rusku opravdu hodně
nízký počet death metalových kapel. Nepotřebujeme žádné zákazy – když máš špatný
klub a jsi bez fanoušků, tak celá scéna velmi brzo zemře díky „přirozeným
příčinám“. U nás není žádný metalový festival a každý rok stovky vášnivých
fanoušků metalu cestuje do Evropy, aby navštívili Brutal Assault, Waken a
další.
My
jsme tedy nikdy neměli problém se zákazy, nebo cenzurou – možná proto, že se
nepodílíme na politice, nebo náboženských válkách.
Jak to vlastně vypadá s ruským
undergroundem? Jste obrovská země, jezdit třeba nějakou šňůru musí být hrozně
časově i finančně náročné. Kolik tak chodí v Rusku na death metal lidí? A co
fanoušci? Podporují vás, kupují CD, merchandise, jsou hrdí na to, že se kapele
z jejich země podařilo prorazit mezi elitu?
To
je pravda, vzdálenost mezi městy je stovky kilometrů. Cestování letadlem je
dost nákladné a vlak je strašně pomalý. To je důvod, proč hrajeme častěji
v Evropě, než v Rusku. Když už utrácíme peníze, chceme za to alespoň
pohodlí. Většinou na death metalové koncerty chodí kolem stovky fanoušků. Když
je kapela ze zahraničí, tak přijde možná lidí víc. Samozřejmě že monstra, jako
jsou Cannibals nebo Nile mají velice dobré obecenstvo. Trička se prodávají lépe
než CDčka, protože si je nemůžeš stáhnout, haha! Vím, že je taková situace
podobná po celém světě. Ale nám je to vlastně jedno – hrajeme hudbu pro nás, ne
proto, abychom byli milionáři.
Jsou nějaké desky, které tě
v poslední době oslovily?
Můj
vkus není nějak originální – poslouchám buď ikony death metalu (Suffo, Immo,
Morbid Angel, Dying Fetus), nebo moje oblíbence z posledních pěti až
deseti let (Descrepit Birth, Beyond Creation, Gorgasm). Jsem fanda black metalu
– rozhodně doporučuji polské kapely (Mgla, Plaga, Medico Peste), ale skvělí
jsou i Norové.
Znáš, posloucháš nějaké kapely
z České republiky?
No
jasně, mám velikou sbírku CDček a mám v ní zahrnuté i české kapely. Moji
oblíbenci jsou Heaving Earth a Inferno. Poslouchám je dost často a jsou to
takové moje TOP kapely. Bohužel jsem je nikdy neviděl naživo, což je mi opravdu
moc líto.
Co chystají KATALEPSY v nejbližších
měsících? Můžeme se na vás těšit na nějakém koncertě i u nás?
Právě
teď připravujeme Evropskou šnůru (v září). Následně budeme hrát několik
koncertů v Rusku a pak se vracíme zpět do České Republiky v polovině
října. Nemůžu všechno ještě prozradit, ale jeden koncert bude určitě
v Praze. A samozřejmě jsme hrdí na to, že budeme součástí mocné Netherland
Death Fest 2017 v březnu.
Děkuji za rozhovor a přeji spoustu
prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.
Moc
děkujeme! Podporujte metalovou scénu, kupujte CDčka a merchandise, choďte na
koncerty – a death metal nikdy nezemře! Uvidíme se na cestě, přátelé!
