DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 2. února 2017

Photos - Svlékni tmu tour 2017 - DYING PASSION, HEIDEN, SOMNUS AETERNUS - club Divadlo pod Lampou, Plzeň - 4. 2. 2017

DYING PASSION
PHOTOS
author of photos – Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky

HEIDEN













DYING PASSION















SOMNUS AETERNUS




















-------------------------
Promotion!

info:

středa 1. února 2017

Recenze/review - DAEMONIAC - Spawn of the Fallen (2017)


DAEMONIAC - Spawn of the Fallen
CD 2017, Xtreem Music

"Řekni mi, jestli mě máš pořád ráda": ptám se stále dokola a rvu si vlasy pláčem. Jsem tu už několik dní, bez jídla, bez pití, bez duše. Zemřel jsem rovnou s tebou. Sedím a pořád ťukám na tvoji rakev. Neodpovídáš. Usnu vyčerpáním a ve snu ke mě natáhneš svoji éterickou ruku hříchu. Přijímám pozvání od samotné Smrti.

Švédský death metal nesmí zemřít! Pokud budou kapely jako DAEMONIAC, tak o to nemám strach. Pánové z Itálie přesně pochopili, o co v tomhle záhrobním stylu jde. Opatřili nahrávku poctivým hutným zvukem, vymetli veškeré pochybnosti z hlav nevěřících. Jsou jako úder kladivem do dlouho zmrzlé kostry. Inspirace je sice více než jasná, ale vše je vyváženo nekompromisním přístupem, oddaností severské smrti a tmě, kterou umí přenést na alba jen vyvolení.


Obdivovatelé a fanoušci devadesátkového death metalu ve stylu GRAVE, DISMEMBER, NIHILIST, ENTRAILS musí doslova jásat radostí. DAEMONIAC zvolili velmi podobný přístup jako česká četa bezvěrců BRUTALLY DECEASED. Cítím z jejich novinky  "Spawn of the Fallen" hodně naléhavý feeling a drive. Mám co dělat, abych neumrzl ve vší té studenosti a nihilismu, které z nahrávky slyším. Zmítám se v křečích, stále znovu a znovu umírám a rodím se jako krvavé sémě. Vyroste ze mě jednou člověk s kopytem na jedné noze. A celý život budu vzývat peklo na zemi. DAEMONIAC jsou kapelou, které se povedlo zhmotnit záhrobí a hodit mi ho přímo do obličeje. Bez vytáček, bez slitování. Přesně takhle to mám nejraději a klaním se spolu s kapelou Antichristovi stále častěji. Old school švédský death metal, který rozcupuje vaši duši na ledově černé kousky tmy! Masakr!


sumarizace:

DAEMONIAC jsou zpět s dalším ledovým a ostrým albem. Pokud byste dnes hledali klasické představitele stylu zvaného old school swedish death metal, nenašli byste lepší kapelu. Jejich novinka "Spawn of the Fallen" je dalším pokračováním cesty vytyčené kdysi alby starých švédských kapel. Tentokrát zase o něco chladnějším, mrazivějším. Líbí se mi pomalé chladné melodie i dynamické pasáže. Otevřete všechny rakve, exhumujte starý dobrý death metal a vítejte v říši nemrtvých! Album mě opět rozmlátilo jako kladivo kosti. Při poslechu nacházím jen samé plesnivé, trouchnivějící ostatky. Novinka je neskutečně energická, maniakální a studená jako vychladlá mrtvola. DAEMONIAC jsou v roce 2017 silní a pevní ve svých základech. Old school swedish death metal, který vás doslova rozdrtí! Vynikající zabijácké album, u kterého pukají víka od rakví!

Asphyx says:

DAEMONIAC are back with a next icy and sharp album. If you look for a classic representatives of the style called old school swedish death metal, you wouldn't find a better band. Their news "Spawn of the Fallen" is further follow-up of the albums old school swedish bands. This time, again a bit colder, more freezing. I like slow cool melodies and dynamic passages. Open all coffins, exhume the good old death metal and welcome to the kingdom of Undead! Album broke me like a hammer bones. While listening I find moldy, rotting remains only. News is incredibly energetic, maniacal and cold as a corpse. DAEMONIAC in 2017 are strong and firm in its foundations. Old school swedish death metal that will crush you! Excellent killer album, tearing lids from the coffins!

Tracklist:
01. Intro / Macabre Eucharist
02. Regurgitated from Hell
03. From Depths of Hideous Chasms
04. Spawn of the Fallen
05. Intro / Procreation of Hatred
06. Cursed Hecatomb
07. Upon Golgotha
08. Cremation (Macrodex cover)

band:
Max (Bass/Vocals)
Dave (Drums)

Asphyxovy zápisky V. - Internetový bojovník


Úvod:
Asphyxovy zápisky jsou krátkými povídkami, nad kterými jsem přemýšlel již dlouho. Občas mě něco napadne. Sem tam mám chuť sepsat pár postřehů ze současnosti. Jen tak si chodím, pozoruji život a pak najednou nadejde čas a musím usednout k počítači. Snad se budou líbit. 

Internetový bojovník


Nedalo si ho nevšimnout. Každý den ráno, po příchodu do práce, projíždím své oblíbené weby o muzice. Čtu si články od "svých" autorů, nad těmi neoblíbenými se usměji a celé to je takový příjemný nakopávající rituál. Pamatuji totiž ještě doby, kdy byla hudba hlavně o zábavě. Nikde nediskutuji, málokdy vyjádřím svůj oponentní názor a to i přesto, že někdy do očí bije pisatelova neznalost. Tenhle nick se ale začal objevovat v diskuzích pod články napříč celým metalovým internetovým světem vlastně každý den.


Chlapec (podle nicku a vyjadřování jsem usoudil, že to musí být mladý kluk) se vyjadřoval ke všemu a pořád. Jakoby dostal od pána Boha, Satana a všech svatých i nesvatých do vínku moudrost celého světa. Dokázal vehementně odsoudit kapelu, jejich novou desku, aniž by byla ještě vůbec někde ke stažení (ne, dneska fyzická alba mimo pár prokletých opravdu skoro nikdo nekupuje, všichni se řídí nejdříve pár ukázkami na youtube, pak se stáhne a případně pak až koupí). Kritizoval skupiny, kritizoval rozhovory, kritizoval vlastně všechno. Té žluči v něm bylo, že by s ní naplnil rybník.

Pak si mě z nějakého mě neznámého důvodu dal na facebooku do "přátel". Odhalil se mi najednou jeho vnitřní svět, pohnutky, které ve mě vyvolávaly až hnusné pocity. Tenhle maník neustále tapetoval zeď nenávistí. Vadili mu všichni. Černí, malí, bílí, praví, leví. Byl ostrý a odsuzující ve svých názorech, nekompromisní, jakoby ze vší té špatnosti žil, krmil se jí. Prskal způsobem, že jsem si představoval obrovského alfa samce, který z nedostatku možnosti se vybít, kouše vztekle kolem sebe.

Párkrát mě také mimoděk proklel, hodil mi do obličeje svůj jediný správný názor. V hospodě bychom si to asi vyříkali z očí do očí, ale dnešní doba přeje srabům, kteří se mohou schovat za obrazovku. Ignoroval jsem ho dlouho, přesto mi vrtalo hlavou, kde se to v něm bere.

Potkal jsem ho vlastně náhodou. Pozdravil jsem první, protože jsem slušně vychován. A to i přesto, že byl asi o dvacet let mladší. Takové nedochůdče. Malej zakomplexovanej chudáček s uhry a pisklavým hlasem. Oči mu těkaly ze strany na stranu, ruku mi stiskl způsobem leklého kapra. Pak chvilku blekotal, mlčel jsem a můj tichý pohled ho asi znervózňoval. Nebo se jenom styděl. 

"Jsem se tě chtěl zeptat, proč vlastně všechny nenávidíš?": nadhodil jsem do vzduchu bez vytáček. Jsem zvyklý jednat na rovinu a ani nebyl čas na nesmysly. "Ale já.. víš, to já jen tak...": zadrhával a bylo na něm vidět, že je hodně zaskočený. Měl jsem na jazyku ještě další otázky, ale mávl jsem rukou a šel si radši koupit pivo. 

Internetový hrdina a bojovník tam stál celou dobu sám, nikdo se s ním nebavil a druhý den se celým odstavcem vyjádřil, jak koncert stál za hovno. Kritizoval zvuk, který byl v pohodě, kapely, že neumějí hrát a přitom hrály na pohodu. Potom nahodil do světa další jedovatou slinu, myslím, že tentokrát mu vadili pejskaři nebo cyklisti nebo zase všichni? Kdo ví. Prej by je nakopal do prdele (včetně mě, kterého nezapomněl zmínit). Představil jsem si to a musel se smát, až jsem se za svůj velký břich popadal. 

TWITTER