DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 28. dubna 2017

Recenze/review - ARTIFICIAL BRAIN - Infrared Horizon (2017)


ARTIFICIAL BRAIN - Infrared Horizon
CD 2017, Profound Lore Records

Až se jednou povede spojit stroj s člověkem, tak se bude muset dát velký pozor na to, aby se nezrodilo dokonalé monstrum na zabíjení. Budeme se rouhat samotnému Bohu a dělat za něj tak trochu jeho práci. Mám pocit, že to nebude dlouho trvat a podobný okamžik nastane. Už brzy zrodíme nový dokonalý druh. Lepší než ten náš.

Američtí technicko death metaloví vizionáři ARTIFICIAL BRAIN jsou i na své letošní novince "Infrared Horizon" jedněmi z těch, kteří posouvají tento styl do dosud neprobádaných zákoutí. Hrají samozřejmě komplikovaně, velmi náročně. Přesto jejich desky nepostrádají různorodé nálady, takové to těžko definovatelné pnutí, atmosféru plnou zmaru, odlidštěnost, totální ztrátu víry v lidský rod. Vítejte v budoucnosti!



"Infrared Horizon" je pestrou mozaikou, poskládanou z vlivů GORGUTS, ULCERATE, lehkého odéru black metalu (DODECAHEDRON, BLUT AUS NORD), ale i brutálních riffů DEMILICH, KRONOS. Hlavní devizou celé desky je ale nálada, která je pro mě osobně tak nehumánně přitažlivá, že mám co dělat, abych si neimplantoval do mozku sebou samým naprogramovaný čip. Novinka je opět deskou pro všechny přemýšlivé, vnímavé posluchače, kteří se rádi nechávají unášet chladnými technickými melodiemi. Podobné nahrávky se vlastně nedají ani moc popisovat slovy, lepší je poslouchat, udělat si vlastní názor a pak se pokorně poklonit svým vlastním klonům. Slyšte hudbu nových věků! Skvěle!


sumarizace:

"Infrared Horizon" je přesně tím druhem hudby, která bude znít všude po světě, až nastane apokalypsa. Já vlastně ani nevím, jak podobná alba hodnotit. Jsem novinkou zcela pohlcen, jsem jejím otrokem a užívám si všechny ty pestré okamžiky. Death metal v podání ARTIFICIAL BRAIN je takovým jedním velkým šílenstvím. Ostré riffy, složité melodie, všude přítomné zlo. Mé pocity sice byly zpočátku zmatené, ale časem album dozrálo v obrovské monstrum. Všude kolem se vznáší beznaděj, já tápu v nekonečné tmě. Pouštím si nahrávku znovu a znovu a zjišťuji, že se mi do žil dostává hodně temný jed. Technika, progrese a velká přitažlivost. To jsou slova, která mě napadají při poslechu asi nejčastěji. Agresivní, hodně emotivní a zároveň černé album. Absolutní inferno! Apokalyptický technický death metal, který vás smete z povrchu zemského!

Asphyx says:

"Infrared Horizon" is exactly the kind of music that will sound all over the world, when the apocalypse comes. I don't even know how to evaluate similar albums. I'm completely enthrailled by this novelty, I'm its slave and I enjoy all varied moments. Death metal by ARTIFICIAL BRAIN is such great madness. Sharp riffs, complicated melodies, ever-present evil. Although my feelings were confused at first, the album got into a huge monster. All around despair is rising, I grope in the endless darkness. I'm listening to the recording again and I find there is coming some dark poison in my veins. Technology, progression and large attraction. These are the words that are coming to my mind most when listening. Aggressive, very emotional as well black album. Absolute inferno! Apocalyptic technical death metal that will sweep you away from the earth!


Tracklist:
1. Floating In Delirium
2. Synthesized Instinct
3. Static Shattering
4. Estranged From Orbit
5. Infrared Horizon
6. Anchored To The Inlayed Arc
7. Mist Like Mercury
8. Vacant Explorer
9. Graveyard Of Lightless Planets
10. Ash Eclipse

Recenze/review - HELLRIPPER - Coagulating Darkness (2017)


HELLRIPPER - Coagulating Darkness
CD 2017, vlastní vydání

Seknutí ostrým drápem, které způsobí postupné zanícení rány. Všude přítomný odér dlouho nevětraných katakomb. Rez, prašivina, chlad a neskutečná energie, narvaná do riffů. To jsou Britové HELLRIPPER. Takhle to vypadá, když někdo hodí odjištěný granát do podzemí!

Pod touhle smečkou je podepsán šílenec James McBain, který je plně oddán osmdesátkovému metalu. Letos vyvrhl na bezbožné světlo desku, která je plná odkazů na VENOM, DARKTHRONE, IRON MAIDEN, RANGER, SABBATH, SODOM a samozřejmě spousty dalších. To už si přeberete sami a není to ani tak důležité. Hlavní je, že album neskutečným způsobem řeže, je ostré jako čerstvě zlámané kosti. HELLRIPPER jsou moje krevní skupina, hrající s obrovským nadšením a oddaností starobě. Ano, do téhle novinky jsem se doslova zamiloval.



"Coagulating Darkness" je albem, které mě přeneslo po časové ose do mých metalových počátků. Jasně, jedná se o retro jako řemen, o starou školu toho nejhrubšího zrna. Jenže přátelé, co mám dělat, když je album šíleně přitažlivě návykové? Připadám si chvílemi, jako staré auto z osmdesátých let, které už je dávno odsouzeno do kovošrotu. Naložili mě, drtí mě ocelovými čelistmi pravého nefalšovaného black/thrash/speed/heavy metalu a já si všechnu tu patinu neskutečně užívám. Ano, tohle je hudba, která rozhýbá vaše kosti, povzbudí vás do dalších dní. Jsem absolutně ztracen a uhranut! Zlaté osmdesátky jsou zpět! HELLRIPPER rules!


sumarizace:

"Coagulating Darkness" je albem, které je poctou starých heavy/speed/black/thrash  metalovým klasikům. Je nahráno s velkým nadhledem, s citlivým přístupem a velkou silou. Já z téhle desky opravdu cítím ducha osmdesátých let. Je po okraj plná zajímavých melodií, skvělých vokálů a jiskřivé nálady. Britský maniak James McBain moc dobře ví, jak nahrát dobrý riff. Nahrávka plyne převážně rychle, ale je velmi přitažlivá a nebál bych se říct i sexy. Takto nějak bych si představoval poctivý a dobře zahraný heavy/speed/black/thrash metal! Perfektní deska! Buďte heavy! Buďte HELLRIPPER!


Asphyx says:

"Coagulating Darkness" is an album that is a tribute to the old heavy/speed/black/thrash metal classics. Recorded with great insight, with a sensitive approach and with great forceI really feel the spirit of the eighties from this album. It's full to the brim of interesting melodies, great vocals and sparkling mood. British maniac James McBain know very well how to record some good riff. The recording goes mostly speed but it's very attractive and I'm not afraid to say it's sexy too. This is how I imagine honest and well played heavy/speed/black/thrash metal! Perfect album! Be heavy! Be HELLRIPPER!

Tracklist:
1. Bastard Of Hades
2. Anneliese
3. Demdike (In League With The Devil)
4. Within The Everlasting Hellfire
5. From Hell
6. Black Invocation
7. Conduit Closing
8. Coagulating Darkness

band:
James McBain - All instruments, Vocals

Live:
James McBain - Guitar/Vocals
Mark Lerche - Guitar
Clark Core - Bass
Calum Carruthers - Drums


Few questions - interview with black/speed/thrash/heavy metal band from United Kingdom - HELLRIPPER


Few questions - interview with black/speed/thrash/heavy metal band from United Kingdom - HELLRIPPER.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?

Hellripper plays a mixture of first wave black metal and speed/thrash metal and was started in 2014. Currently, I am the only studio member of the band.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

The album, like all of the Hellripper releases to date was recorded by myself in my bedroom at home. So everything was controlled by myself. The only change this time is that Damian Herring (Horrendous) handled the mastering for this album and succeeded in improving the album's sound a lot.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

I believe at the moment the CD by Barbarian Wrath is limited to 666 copies and the Granite Factory Records cassette is not a limited number of copies. The album will also be released later this year on vinyl by Diabolic Might Records and a 2nd version of the tape will be released also by Hellforced Records. The digital album can be streamed/downloaded from Bandcamp. It is also available on other streaming sites such as Spotify etc.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with ?

I write the lyrics. The lyrical themes in Hellripper are all about Satan, witches, exorcisms etc. Just the usual “evil“ stuff.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

I “created“ the logo. The various graphics and artwork I use are done by a number of excellent artists including Skadvaldur and Marcio Blasphemator. Social networking is very important for me in regard to Hellripper. Since I am the only studio member and up until recently did not have a live band to play shows, social networking and the internet was basically the only way of promoting the music. It also allows me to communicate with fans and answer any questions people may have.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Barbarian Wrath released the CD. They approached me about releasing the debut full-length with them quite a while ago and I accepted. I am a big fan of quite a few artists on their roster and the people in charge are cool so it felt like I would fit in there. Granite Factory Records released the cassette version, but that is my own label.



Diabolic Might Records are releasing the vinyl version of the album and I worked with them before with the release of the 'Complete and Total Fucking Mayhem' compilation last year. The compilation turned out great so it felt natural to release the new album with them. Very nice guys in charge there too. Hellforced Records will be releasing an alternate version of the cassette. I have worked with those guys twice before with 'The Manifestation of Evil' EP cassette and the 2nd EP. 'The Art of Debilitation' by my other band Rats of Reality. Again, very nice guys in charge and the previous experiences were very positive so it felt natural to release another cassette through them.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

A lot of bands...

Enforcer, Venom, Metallica, Kreator, Midnight, Toxic Holocaust, Sabbat [JPN], Nocturnal, TANK, Celtic Frost, Slayer, Ranger, Riot, Vulture, Mercyful Fate, Iron Maiden, Warbringer, Sodom...

The list goes on and on haha.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

I didn't send the album to any labels as I had already agreed a deal with Barbarian Wrath to release it. The reviews from people who have listened to the album so far are mainly positive though which is good.



How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

I think so far we have only played 5 shows or something. We have 3 confirmed shows this year so far with hopefully more to come. All of the shows so far have been in very similar venues (small clubs or rehearsal rooms). Our first show was probably my favourite of the lot. 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

The main goal is just to keep releasing good music. Hopefully a split or two will be released shortly and then a second album. Besides that, we are just trying to play more shows.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

People can contact me via facebook: http://www.facebook.com/hellripper1
Music can be heard at: http://www.hellripper.bandcamp.com/

Thanx for the interview.

čtvrtek 27. dubna 2017

Recenze/review - ANTROPOFAGUS - Methods of Resurrection Through Evisceration (2017)


ANTROPOFAGUS - Methods of Resurrection Through Evisceration
CD 2017, Comatose Music

Pořád se o to pokoušel, ale moc se mu to nedařilo. Bylo to již několikáté tělo, které se snažil oživit. Nakonec se mu zmrtvýchvstání povedlo. Zrodil monstrum, které první co udělalo, tak mu ukouslo hlavu i s páteří.

Italští brutal death metalisté ANTROPOFAGUS při prvním poslechu žádné monstrum ani nepřipomínali. Jenže nejsem z těch, kdo by psal názory na desky po pár setkáních. Album u mě musí dozrát. A "Methods of Resurrection Through Evisceration", jejich letošní deska, začala v mém přehrávači zahnívat až po delší době. O to víc hlasitěji, o to víc morbidněji.


"Methods of Resurrection Through Evisceration" asi nebude nahrávkou, která by vyhovovala každému. Dokonce jsem se setkal se zcela odmítavými názory. Slyším to jinak. Mě se letošní počin líbí, postupně mě přesvědčil, rozmělnil a rozdrtil. Riffy a nápady se od minulé desky, kdy pánové uctívali nade vše SUFFOCATION, lehce přiklonili víc k temnotě, jakou ji známe třeba u takových IMMOLATION. Vystopovat lze styčné body třeba i s takovými HOUR OF PENANCE, BENEATH, ABYSMAL TORMENT, SEPTYCAL GORGE, DESECRAVITY a dalšími brutalisty. Novinka působí velmi kompaktním dojmem. Lze sice považovat za další stylovou desku bez jakékoliv invence, ale nám, co rádi mokvající krev, to příliš vadit nebude. Za mě osobně se jedná o velmi zdařilé dílo, které jsem poslouchal s chutí nadšeného řezníka. Promyšlený masakr!


sumarizace:

Nové album ANTROPOFAGUS je nahrávkou, která je plná death metalového násilí. Je ranou mezi oči, nekompromisním materiálem, který vás rozdrtí. Kombinace krutých riffů, skvělého zvuku a obrovského tlaku dělá z novinky velmi bolestivou death metalovou desku. Tohle je klasický, brutální death metal, který vám vymáchá obličej v kaluži plné krve. Žádné ústupky, žádný oddych. Jen kruté riffy, ostrý hlas a odpadající kusy vašeho těla. "Methods of Resurrection Through Evisceration" řeže jako motorová pila, která nejde zastavit. Naporcovat, pověsit na háky a po odkapání zahodit na hromadu! Všichni fanoušci klasického brutálního death metalu by měli zbystřit svoji pozornost. V Itálii byla uvařena hodně krvavá kaše. Nahrávka působí jako srážka s pořádně rozjetým vlakem. Doporučuji všem hudebním patologům, všem fanouškům smrtícího masakru. Brutální death metalové album, které zabíjí na potkání! Skvělá morbidní práce!

Asphyx says:

The new album by ANTROPOFAGUS is full of death metal violence. It´s a hit between eyes, uncompromising material which will smash you. This combination of cruel riffs, amazing sound and huge pressure makes this album a very hurtful death metal album. This is a classic brutal death metal which will soak your face in a puddle of blood. No concessions, no rest. Just cruel riffs, sharp voice and falling pieces of your body. "Methods of Resurrection Through Evisceration" cuts like a power saw which is impossible to turn off. Carve it, hang it on hooks and discard it on a cluster after draining. All of those fans of the classic brutal death metal should pay attention. There has been cooked a very bloody mash in the Italy. The album feels like a fast train accident. I would suggest it to all musical pathologists, all fans of death massacre. Brutal death metal album which kills everything, everywhere! Amazing morbid work!


Tracklist:
1. Whirlwind Of Initiation
2. Spawn Of Chaos
3. Chants For Abyzou
4. Praise To A Hecatomb
5. Methods Of Resurrection Through Evisceration
6. Omnipotent Annihilation
7. The Abyss (Chapter One)
8. Quintessence Of Suffering
9. Deception Of The Blood
10. Living In Fear (Malevolent Creation cover)

Recenze/review - MARTYRDOOM - Grievous Psychosis (2017)


MARTYRDOOM - Grievous Psychosis
CD 2017, Memento Mori

"Vezmi si jen lopatu a svítilnu": řekl mi tajemně jednou večer můj otec. Vydali jsme se na dlouhou cestu za město. Táta byl hrobník a dnes mi předával své řemeslo. Seděli jsme kousek od márnice, jedli svačinu od mámy, když se začalo smrákat. "Už přicházejí, už jsou tady": pronesla tiše moje krev. Pohyboval se mezi nemrtvými s jistotou tanečního mistra. Chtěl jsem být vždycky jako on. Ten den jsem si vykopal svůj první hrob. 

Hudba polských death doomařů MARTYRDOOM by nám klidně mohla k našemu výletu hrát jako kulisa. Krásně vystihuje náladu starých hřbitovů, nelehkou práci hrobníků i těžkost vykopané hlíny. Musíme tam jednou všichni, ale než se tak stane, tak si pojďme užít poctivou záhrobní hudbu. Stojí rozhodně za to.


Pokud bych měl "Grievous Psychosis" přirovnat k tvorbě jiných kapel, nebál bych se napsat IMMOLATION, INCANTATION, OBITUARY, HOODED MENACE, DEMILICH, GRAVE, DISMA, DEAD CONGREGATION, TRIPTYKON a spoustu dalších old school death metalových skupin, které na to jdou spíše přes temnou atmosféru, než ostrou břitvou. MARTYRDOOM mě postupně máčejí v černé krvi, zapalují nade mnou svíce a pohřbívají mě zaživa. Mám rád staré opuštěné kobky, miluji šedivost stromů sklánějících se nad náhrobky. Sem já i kapela patříme a zde je nám nejlépe. Poláci nejsou ničím noví, ale novinka se velmi dobře poslouchá, svým způsobem mě uhranula a dala naději v posmrtný život. Co na tom, že bude v pekle? Temný, naléhavý smrtící kov, zahnívající jako mršina z dávných časů.


sumarizace:

Tančíme na hrobech našich death metalových předků, přemýšlíme o nesmrtelnosti a řinčíme kostmi do rytmu jediného pravého death metalu. Polští MARTYRDOOM ožili s neskutečnou silou a energií. Jestli jste si mysleli, že téhle hydře uniknete, tak jste se pekelně mýlili. Chytne vás, omámí a pokouše zuby ostrými jako hroty nožů. Při poslechu mám občas strach vylézt na světlo boží. Tisíckrát prokletý, obětovaný, zavržený. Takový se cítím při "Grievous Psychosis". Doomová nálada otevřených hrobů na mě dýchá ze všech stran. Tohle album je povinností pro všechny temné death metalové maniaky. Vítejte v pekle! Polské smrtící album, které vám zatluče hřeby do rakve! Vynikající chorobná deska!

Asphyx says:

We are dancing on the graves of our death metal's ancestors, we think about immortality and rattle  bones to the rhythm of the only one true death metal. Polish MARTYRDOOM is alive with incredible strength and energy. If you thought you'll escape this Hydra, you are hellishly wrong. It grabs you, drug and bite with teeth sharp like tip of knives. When I listen, I'm sometimes scary to come into the light of God. A thousand times cursed, sacrificed, cashiered. So I'm feeling with "Grievous Psychosis". Doom mood of open graves breathes from all sides at me. This album is a obligation for all dark death metal maniacs. Welcome to hell! Polish deadly album that knocks nails in your coffin! Excellent and morbid!


band:
Sociak - Vocals
Marol - Guitar
Młynar - Guitar/Vocals
Artur - Bass
Wasyl - Drums
   

středa 26. dubna 2017

Recenze/review - KALOPSIA - Angelplague (2017)


KALOPSIA - Angelplague
CD 2017, Horror Pain Gore Death Productions / Proper Death Records


Město je v plamenech. Hoří domy, hoří i lidé, kteří nestihli uniknout před hordami zdivočelých sousedů. Syn loví otce, lidskost dostává zase jednou na frak. Stačilo málo. Několik dní bez všemocné sítě. Nejdřív byla cítit ve vzduchu nervozita a neklid. Pak stačil první výstřel a vypuklo to. Probudily se v nás dávné šelmy a toužili jsme po krvi. Bez výjimky. Všichni.

Občas si s myšlenkou apokalypsy pohrávám. Když se rozhlédnu kolem sebe, tak mi nepřipadá zase tolik nereálná. Padne na mě vždy taková zvláštní tíseň a musím si do žil narvat nějakou pořádnou hudbu. Tentokrát padlo moje oko na novinku amerických death metalistů KALOPSIA. Ti hrají od roku 1999 smrtící kov ve stylu CANNIBAL CORPSE, SIX FEET UNDER, SUFFOCATION. Zkrátka a jednoduše, nátěr jak má být.



"Angelplague" je velmi solidním albem plným zajímavých melodií. Není to sice můj šálek hořkosti a občas mi leze ten houpavý rytmus trošku na nervy, ale jako celek u mě novinka s klidem obstojí. KALOPSIA splňují všechny požadavky na poctivý reálný death metal. Jen se jim nepovedlo vyhnout monotónním pasážím a lehkému stereotypu při skládání. CD je tak spíš odpočinkovým dílem, které nic neřeší, útočí rovnou, bez vytáček a je jen na vás, zda si jej oblíbíte či nikoliv. Za moji maličkost kývám souhlasně hlavou, ale na zadek si nesedám. Mám sice chuť vyběhnout ven a zapojit se do všeobecného rabování a ničení lidské mysli, ale pokud budu poslouchat "Angelplague", zase tak divoký nebudu. Dobrá nahrávka, která stojí rozhodně za poslech!


sumarizace:

Albu možná chybí kousek nějakého neotřelého koření, nějaký lépe zapamatovatelný nápad. Kapela, pokud se chce dál vyvíjet a zlepšovat, by měla příště přeci jen trošku víc zapracovat na originalitě, možná i zajímavější produkci. Jinak ale nemám s deskou absolutně žádný problém. A to je možná trošku špatně. Skupina, jako by se trošku bála se odvázat, pustit se do něčeho nového, zajímavějšího. Uvidíme příště, třeba nás překvapí. Cesta, kterou si KALOPSIA  vytyčili a po níž jdou, není vůbec lehká, podobně znějících smeček je dnes deset na jednom uříznutém prstu. Jinak se ale jedná o velmi dobré, slušně poslouchatelné album, které vám nakope zadnice. Solidní, tradiční pojetí death metalu, dobré nápady a uvěřitelné nasazené ale dělají z téhle desky hodně chutnou krmi. S nahrávkou tak nemám žádný zásadní problém. Všechno hezky odsýpá, má to drive i sílu. Jen tak dál! Velmi solidní album!

Asphyx says:

This album is lack of some piece of interesting spice, something more memorable idea. This band should work more on originality of themselves and maybe on their production if they want to be better and developed. But I have no other problems with this album. And maybe that´s the problem. The band seems to be afraid to go crazy and try something new, more interesting. We´ll see next time and maybe the band will surprise us. The road where these guys KALOPSIA go is not easy at all because there is more than 10 bands on every chopped finger which sounds similar. But this is a very good and easy to listen album which would kick your ass. Solid, traditional type of death metal, good ideas and believable ideas makes this album very good as a tasteful meal. I don´t have any big problem with this album. Everything flows and it has a drive and power. Good job! Very solid album!

TRACKLIST
1. Destined to Return  (4:13)
2. As the Serpent Devours  (4:31)
3. Christened Upon the Slab  (3:44)
4. Not Peace But Pestilence  (3:17)
5. Scorched Earth and Blackened Skies  (6:22)
6. Source of My Evil  (4:34)
7. Surge of Terror  (5:05)
8. Bitter Sacraments  (3:51)

LINE-UP

Matt Medeiros - Guitar, Vocals
Justin Spaeth - Drums
Drew Murphy   - Bass
Steve Horvath - Lead Guitar


Recenze/review - RUIN - Drown in Blood (2017)


RUIN - Drown in Blood
CD 2017, Memento Mori

Tančím na hrobech svých death metalových předků. Dávám si dostavení s nemrtvými a vzýváme spolu temné síly. Už nějaký ten pátek jsem zamilovaný do jedné sexy zombie. Líbám se se samotnou smrtí. Odvrácená strana světa dokáže být tak nekonečně krásná a přitažlivá. Co na tom, že už jsme všichni dávno mrtví?

RUIN hrají těžkotonážní old school death metal, který jde až na samou podstatu smrtícího kovu. Neomalený, neurvalý, neučesaný, ošklivý a zlý, jako zkažená lidská mysl. Kolem stříká hnis, odpadává maso od kostí a lebky chřestí do rytmu jediného pravého death metalu. "Drown in Blood" je poctou CREMATORY, ROTTREVORE, UNDERGANG, DEMIGOD, AUTOPSY, MASTER, CIANIDE a smrti.


Jednou nám do nemocnice přivezli člověka, který si na motorce v zatáčce nabodl břicho na strom. Chodili jsme na operačním sále několik centimetrů v krvi. Lepila se nám na podrážky a protože měl ten nebožák milující nesmyslnou rychlost rozseknutou i hlavu, nebylo ten den vůbec veselo. Poslech "Drown in Blood" mi tu smutnou a ošklivou situaci připomíná. Album má v sobě velký punc opravdovosti, bahnitosti a špinavosti. Je extrémem, který vás zasáhne přímo, bez jakýchkoliv obezliček a zbytečností. Syrová odpověď na řev ze záhrobí. Smrt v přímém přenosu. Hniloba lidské mysli. A hlavně, skvělá hudba. Doporučuji.


sumarizace:

Okultní death metalisté RUIN na svém novém albu jasně pochopili základní myšlenku zla. Album je napěchované tmou, špínou, hnisem. Připomíná nekonečnou bažinu, plnou hnijících utopenců. Každým dalším poslechem vás stahuje do svého nitra a vy máte sto chutí podlehnout nihilismu. Líbí se mi smutné vrstvy kytar i syrová nálada celé nahrávky. "Drown in Blood" je jako četba ze starých spirituálních knih. Plazí se pomalu jako had, čekající na svoji oběť. Během společných setkání jsem jako uhranutý, prokletý, vyhoštěný z tohoto světa. Procházím se záhrobím, nasávám šedivou atmosféru a těším se na každý další song. Death metal v tomto provedení bude dělat dobře všem, kdo mají rádi onen svět. Smrt je opravdu hodně blízko! Podává vám ruku a vy přijímáte. Tahle okultní seance se určitě povedla! Temná, death metalová nahrávka, která vyvolává duše dávno zemřelých. Skvěle!

Asphyx says:

Occult death metallers RUIN clearly get the basic idea of ​​evil on their new album. The album is full of darkness, dirt and pus. it recalls the endless swamp full of rotting drowned bodies. It pull you down into its mind with each next listening and you want to go down the nihilism. I like sad sounds of guitars and raw mood of the record. "Drown in Blood" is like reading from the old spiritual books. It is crawling slowly like a snake waiting for its victim. During the common meetings I'm bewitched, cursed, expelled from this world. I'm walking in the beyond, I'm soaking up the grey atmosphere and I'm looking forward to the next song. Death metal in this way will do well to all who loves the other world. Death is really close! It gives you its hand and you take up. This occult seance was succeeded! Dark, death metal record, which invokes souls of long dead. Great!


RUIN recording lineup
MJS - guitar carnage #1 and all vomits
D-Muerte - drum annihilation
Spine - bass bloodbath and guitar carnage #2
Destroy DK - guitar carnage at random

Asphyxovy zápisky - Vše nejlepší, paní Asphyxová!

Pivo v Jizerkách
Úvod:


Asphyxovy zápisky jsou krátkými povídkami, nad kterými jsem přemýšlel již dlouho. Občas mě něco napadne. Sem tam mám chuť sepsat pár postřehů ze současnosti. Jen tak si chodím, pozoruji život a pak najednou nadejde čas a musím usednout k počítači. Snad se budou líbit.


Vše nejlepší, paní Asphyxová!

Už jenom pár dní a budeme sedět doma, s našimi ratolestmi a slavit tvé narozeniny. Zrovna jsem vzpomínal, jak jsem tě potkal poprvé před mnoha lety ve vlaku na Plzeň a měla si černé vypresované tričko a džíny. Koukal jsem na tebe (ty víš moc dobře kam), asi až příliš drze a neomaleně, protože sis mě pamatovala i na vysokoškolských kolejích. Viděli jsme se u hajzlíků a tys mě poprosila, jestli ti nepomůžu zbavit se dvou otravných kluků. A protože jsi měla úsměv, který mě okouzlil a oči plné modře, splnil jsem vše, co sis přála. Nikdy jsme spolu pak nechodili, protože jsem se k tobě na pokoj nastěhoval hned druhý den.

A bylo to o vzájemné živočišnosti a povídání, o dlouhých večerech, kdy jsem ti připravil gurmánský lunch metal s chlebem a hořčicí. Čítával jsem ti své básně, které nikdo nikdy jiný nečetl. Chodili jsme ruku v ruce Plzní, pili levné pivo v cikánské hospodě a hltali jeden druhého. Miluješ Paradise Lost a tak jsem ti sehnal všechna jejich alba, vzal tě na koncert a ty jsi se postupně stala ženou mého života. Vydržela si všechny mé náladovosti, civilní službu, kdy se mi při tahání mrtvol vrátili zpět všechny běsi. Zocelili jsme se i rok na vsi, kde nám netopili a spali jsme pod třemi spacáky, zahřívajíce jeden druhého tělem jak tučňáci.

na výletě na Gutštejn
Hledali jsme vlastní byt, kde jsme pár let na matracích a u holých zdí snili o nábytku. Postupně, bez dotací od kohokoliv, jsme si všechno vybudovali za zvuku metalových mohykánů. Dokázala si ze mě udělat nejšťastnějšího chlapa na světě a připravila si mě na to, že budu jednou fotřík. A že to nebylo s našimi dvojčaty jednoduché, několik let beze spánku, jen vyčerpání a pořád ten tvůj úsměv, který mě provází i ve snech. Jsi jako moje svatořečená babička, jako žena všech žen, bohyně, která sestoupila na zem, aby jednou tvrdě, ale pokaždé spravedlivě vládla naší domácnosti. Dokážeš vytvořit pohodu, jsi mojí jistotou a napadají mě jen slova, podobná těm vznešeným a patetickým z reklam. Jenže je to pravda. Jsi moje paní Asphyxová, matka mých děti a za pár dní budeš mít narozeniny.

Mladá Boleslav - hledání ztraceného času

Nejlepší stejně je, když tu naši havěť vypustíme ven a jdeme pořád ruku v ruce, jako za starých časů lesem a loukami. Povídáme si, ty mě plísníš, protože jsem přeci jen nedokonalý chlap, se spoustou občasné mrzutosti, nepraktičnosti a koníčků. Pomáháš mi s metalem, překládáš, jsi mojí zpětnou vazbou, někdy možná moc krutou, ale nakonec uznám, že máš pravdu, protože jo! Držíš mě na zemi, sundáš mě z těch mých fantasií a postavíš před realitu. Koupím ti za několik dní tvé oblíbené víno a kytici rudých růží, které ti dávám vždycky, protože jsou jako krev, jako spojení, které mezi námi pořád funguje. Kdysi jsem ti říkal, že existuje jen velmi malá pravděpodobnost, že se na světě potkají dva lidé, kteří k sobě pasují. Nám se to povedlo a ošleháni životem koukáme dopředu, já s křečovými žílami na nohou a nadváhou. Ty pořád s dobrou náladou a vším, co pro mě vždycky bylo synonymem ženství.

metal? ano, metal!

Pamatuješ, jak jsem ti posílal kdysi dávno dopisy? Máš je všechny schované a čteš si je jen občas, aby to nikdo neviděl. Tak si zapiš za uši, že všechno pořád platí. Budu ti gratulovat a převedu všechno ve srandu, jak to vždycky dělávám. Protože u toho budou prckové a malá bude zářit, že se rodiče mají rádi. Malej prohodí něco vtipného, protože se v sobě navzájem vidíme a bude chtít být jako já. Věř ale tomu, že tomu manželskému slibu, rozšířenému tenkrát mojí básní pro tebe, stále věřím. Jsem i ve víru všedních dní ten šťastný chlap, který ti přeje hlavně zdraví, pevné nervy se všemi námi a o zbytek se už postarám. Některými slovy se má šetřit jako šafránem, aby byla vzácná a člověk si jich víc vážil, ale musím tu teď přede všemi a naplno vyřvat do celýho světa, že tě... a ty víš co, píšu ti ta slova každý den v ranní SMS, šeptám ti je i večer, když ulehneš vedle mě... 

Vše nejlepší, paní Asphyxová! Vše nejlepší k narozeninám!

Jizerky, náš Jelení kout na tokání

DEADLY STORM SUPPORT - concerts and festivals!

TWITTER